Jak foukalo, až nám nudle lítaly

Ráno si trošku přispíme, beztak venku prší. Jako správné fajnovky dozunknem k snídani zbytek červeného ze včera, jinou tekutinu totiž už nemáme. Venku poprchává a pořádně cedit začne teprve ve chvíli, kdy začínáme balit stan. Jsme s Kubou dobrá dvojka. Já mám prvotřídní pohorky, takže mě místní mokro zas tak nerozhází. Kuba jde v trochu lepšíchPokračovat ve čtení „Jak foukalo, až nám nudle lítaly“