Jak jsme stopovali a regenerovali

Putování je u konce. A střet s všední realitou pro mě ještě nikdy nebyl krutější. Příchod do Broadfoardu je, jako by nás někdo vytrhl z krásného snu. Po silnici se míhá jedno auto za druhým, jdeme do neosobního studeného supermarketu, kde se nám do mozků zarývá opakované naléhavé hlášení, ať se „Zaměstnanec informací urychleně dostaví naPokračovat ve čtení „Jak jsme stopovali a regenerovali“

Jak nás uvěznila vichřice

Poté, co nám opět celou noc déšť rozjížděl bubnovací koncerty na stan a přišla dokonce i bouřka, se budíme do dalšího jasného rána. Navíc s exkluzivním výhledem přímo na moře. Slimáčí čistka se asi podařila, nikde není vidět ani jeden, jen na stanu máme odporné slizké cestičky. Vyrážíme na papírově třetí etapu Skye Trailu.

Jak foukalo, až nám nudle lítaly

Ráno si trošku přispíme, beztak venku prší. Jako správné fajnovky dozunknem k snídani zbytek červeného ze včera, jinou tekutinu totiž už nemáme. Venku poprchává a pořádně cedit začne teprve ve chvíli, kdy začínáme balit stan. Jsme s Kubou dobrá dvojka. Já mám prvotřídní pohorky, takže mě místní mokro zas tak nerozhází. Kuba jde v trochu lepšíchPokračovat ve čtení „Jak foukalo, až nám nudle lítaly“

Jak jsme se vydali na cestu aneb u budky doprava

Z plánované odpočinkové dovolené do Portugalska se nám kvůli nedostatku financí stala treková výprava do Skotska. Na těžko, s „domečkem“ na zádech, jsem naposledy byla před dvěma roky na Islandu. Tentokrát míříme na ostrov Skye. V plánu je celý jej od severu k jihu přejít. Oficiální název treku je Skye Trail, celkem má 130 kilometrů, nevedePokračovat ve čtení „Jak jsme se vydali na cestu aneb u budky doprava“